Dvojí život R. Vojtěcha

    Narodil jsem se ve vilové čtvrti na Spořilově jako třetí syn, tamtéž jsem absolvoval druhou i třetí třídu, načež museli rodiče z finančních důvodů dům prodat a odstěhovali jsme se do Strašnic. Tam jsem absolvoval základní školu. Na vlastní žádost jsem se vyučil jako železničář, kde jsem až do vojny byl zaměstnán jako tranzitér – reklamant na Vršovickém nádraží. V roce 1967 jsem byl povolán na vojnu v Kolíně, jako radista posléze zdravotní instruktor. Po dvou letech vojny jsem rozvázal pracovní smlouvu s ČSD, abych se mohl věnovat tanci, tehdy jako asistent a pracoval jsem v ústavu národního zdraví napřed jako technický pracovník. Kvůli personálním nedostatkům jsem byl převelen do kotelny jako topič a na základě toho jsem vystudoval topičské oprávnění na všechny druhy paliv. Tam jsem pracoval 26 let, až do doby, kdy jsem přestoupil na polikliniku v Palackého ulici, kde pracuji dodnes na správě polikliniky. Říkával jsem tomu dvojí život. Dopoledne, upocen, v prachu a špíně a odpoledne čistý mladý švihák, ve slušivém obleku, voňavý a čistý. Na taneční konzervatoř jsem nastoupil v roce 1976 a o čtyři roky později jsem taneční konzervatoř úspěšně absolvoval. Zajímavé je, že již během konzervatoře jsem vyučoval taneční jako mistr. V sedmdesátých  letech jsem se oženil se svou partnerkou z tanečních, kde jsem si ji vybral, a která také vystudovala taneční konzervatoř a o několik let později se nám narodila dcera. V současné době pracuji na poliklinice, zároveň jako taneční mistr.
 

„Mou partnerkou nejen v životě, ale i v tanci je Aťka Vojtěchová.“

Od asistenta k přednímu tanečnímu mistrovi

Z tanečních jsem byl vybrán do předtančící skupiny mistra Trubače, kde byla připravována předtančení pro nejslavnější plesy (vojenské, filozofické, medické apod.). Po vojně jsem nastoupil jako placený asistent u téhož mistra. Když ukončil svou kariéru, rozhodl jsem se přestoupit k tanečnímu mistru Janu Nekolovi, kde jsem byl již praktikant. Poté jsem vystudoval taneční konzervatoř. Již v třetím ročníku si mě vyžádal ředitel kulturního domu v Nymburku, abych rozšířil výuku tance pro pokročilé a začátečníky. Rok nato jsem převzal výuku tance po p. Nekolovi v kulturním domu Neratovice. Rok nato jsem začal v Kulturním Národním domě Prahy 1. Dva roku jsem působil v Obecním domě na Náměstí republiky pod OKD Praha. V rámci tohoto působení jsme se s manželkou zařadili mezi přední taneční mistry. Po odchodu mistra Treglera jsem působil šest let v nádherném paláci Salvaa Maria Torocci (v Savarinu), kde jsem měl svůj vlastní taneční kroužek. V té době to bylo něco úžasného a vznosného. Po rekonstrukci paláce Žofín jsem na tomto místě vyučoval a po třech letech jsem přešel do Národního domu na Vinohradech (KDŽ), kde působím dodnes. Za 30 let mé činnosti tanečního mistra jsem uvedl do společnosti přibližně 70 000 mladých lidí. Práce s mladými lidmi mě vždy obohacovala, naplňovala a vnímal jsem ji jako poslání i jako svého koníčka.